727 953 432

Tábor Žabí údolí

Poslední tábor letošního léta je za námi, tak si můžete jako vždy přečíst krátkou reportáž o tom, co se předposlední týden srpna v Žabím údolí vlastně všechno dělo.

pondělí 19.8. jsme se s dětmi sešli v Melči, abychom došli ještě asi 3 kilometry do tábora, protože až do Žabího údolí se nedá bez povolení dojet autem. Takže jsme si mákli už pěkně ze startu. Když jsme došli do tábora, ubytovali jsme se po dvojicích ve stanech s podsadou a prošli jsme si celý tábor, abychom věděli, kde budeme následující týden jíst, sprchovat se, i chodit na suché záchody. Pak nás čekalo společné přivítání, seznámení s „celotáborovkou“ i výroba vlajek všech 3 škol, které se tábora účastnily.

No a pak první noc na táboře. Bát jsme se ale nemuseli, protože nás každou noc střežila noční hlídka.

úterý hned po budíčku následoval nástup a rozcvička, jak už to na táborech bývá.

Pak snídaně, k načerpání energie na dopoledne, protože nás čekala první bojovka, při které museli 4 týmy v co nejkratším čase projít dlouhou a náročnou trasu plnou úkolů a překážek. Pak oběd, a po odpoledním klidu následovalo cvičení na tatami, abychom tábor začali jako bojovníci i společným cvičením.

Po cvičení ještě další bojovka – na dobyvatele a obránce, kde bojovali 2 týmy proti sobě o vlajku, kterou musel jeden tým vzít a ten druhý ubránit.

Ve středu se děti rozdělily do dvojic, ve kterých dostaly úkol si během dopoledne postavit v lese příbytek, do kterého by se mohly v případě potřeby schovat, tudíž musel být plně funkční, a to vše pouze za použití přírodnin, které našly v lese. Mezitím probíhal kousek dále ještě další program – po skupinkách chodily děti do lanového městečka, kde si vyzkoušely překonat některé lanové překážky a naučily se vázat několik základních a praktických uzlů.

A po obědě nás čekala zase bojovka, tentokrát každý ze 4 týmů dostal svého vedoucího, kterého musel (skoro) vlastním tělem bránit proti útoku ostatních skupin. Po návratu do tábora následoval večerní program, ten už v klidnějším duchu – vyzkoušeli jsme si kaligrafii, nebo jsme mohli jen tak namalovat obrázek a napsali jsme domů dopis z tábora.

Čtvrtek se nesl v duchu přežití v lese, kdy jsme se dopoledne vydali na výlet po okolí a cestou jsme si říkali praktické tipy a rady jak poznat pitnou vodu, jak najít sever když se ztratíme, co se hodí s sebou do batohu na výlet,..

A po obědě jsme si na to udělali malý testík, co všechno si děti zapamatovaly. Pak následovalo odpolední cvičení a večer Ruská schovka, která už k našim táborům neodmyslitelně patří.

pátek jsme mohli hned uplatnit informace získané ve čtvrtek, abychom se správně sbalili, protože nás čekal celodenní výlet na zříceninu hradu Vikštejn.

Cestou jsme viděli růst spoustu hříbků, které jsme posbírali a pak je v kuchyni náležitě zužitkovali. Celá cesta měla téměř 20 kilometrů, takže není divu, že jsme se večer vrátili všichni s bolavýma nohama. Ještěže jsme si cestou zpět udělali malou přestávku u řeky Moravice, kde jsme si nohy trochu opláchli a dali jim odpočinout.Večer už jsme byli všichni pořádně unavení, jenže chvilku po večerce musela noční hlídka vyhlásit poplach, protože ninjové ukradli táborové vlajky! To jsme tak nemohli nechat, takže jsme se hned vydali za nimi a při noční hře se nám nakonec povedlo vybojovat je zpátky.

sobotu jsme si ráno po náročném pátku trošku přispali, pak už nás ale čekalo cvičení, zakončené zkouškou 10 dětí na vyšší technický stupeň. Zkoušku všichni splnili, gratulujeme! Pak už jen společná fotka

a protože bylo krásné počasí, mohli jsme se hned po obědě vydat k řece koupat.

Po návratu do tábora následovalo vyhodnocení celotáborové hry, hlavní odměna pro toho, kdo zvládnul po dobu tábora nasbírat nejvíce odznaků, ale odměna i pro všechny účastníky, za to, že tábor tak krásně zvládli. Pak jsme všichni nasbírali dřevo a udělali na ukončení tábora pořádný oheň. Nad táborákem jsme si opekli špekáčky a užili jsme si poslední večer v kolektivu skvělých kamarádů.

neděli jsme sice už museli odjet dopoledne domů, i jsme se po tom týdnu těšili, určitě se ale sejdeme v Žabím údolí i příští rok!